Už několik dnů předem jsem měl připravené šaty. Hrozně moc jsem se těšil. Především proto, že jsem se účastnil lolita módní přehlídky, jako modelka. Yuki a Lavinie s přítelem mi cestou dělali společnost. Měl jsem na sobě Baby, the Stars Shine Bright Coppelia Waltz of Flowers JSK s jarní atmosférou. Continue reading
Nepříjemný pocit z lidí na ulici se znovu a znovu vracel. Ale tento víkend se uskutečnila zkouška na přehlídku. Budu totiž modelka na Animefestu. 🙂 Slova režisérky o vyrovnání se s pohledy diváků mi moc pomohly. A Mitsu s Míšou mi také pomohly. Když jsme s Lavinií vyrazili z čajovny na vlak, tak jsem myslel na tu výjimečnost. Na to jak krásné mám šaty. Je vlastně logické, že na mne všichni koukají a snažil jsem si to naopak užít. A opravdu to fungovalo. Dnes jsem z toho mněl dobrou náladu a s velkou radostí si připravil šaty na Animefest. Mimo přehlídky se ještě budu podílet na přednášce Dva metry v kraječkách v Módním koutku. Už se nemohu dočkat. 🙂
Po delší době jsem se rozhodl napsat opět něco o strachu.
Bylo to na začátku listopadu, když jsme se s Yuki a Kájou domluvili, že půjdeme na sushi.
Rozhodl jsem se pro růžové šaty s volánky, ale dostal jsem strach. Tohle je už pro okolní pohledy moc, říkal jsem si. Yuki a Káju jsem na chatu bombardoval svými strachy. Bylo to šílené, jako bych byl zase na začátku. Ale ven jsem se nakonec odvážil. Continue reading
Je to tady! Potřetí jdu v lolitě ven a hned do centra Prahy. Napětí, že jdu zase takto mezi lidi, ze mne padá uprostřed rušného Václavského náměstí.
Při čekání na místě srazu mne někdo ze zadu zatahal za šaty. Otočil jsem se na něj a nasadil vražedný pohled. Vypadal dost vyděšeně. Asi nečekal takovou zvláštní slečnu. 🙂 Continue reading
Díky Eckhartu Tolleovi jsem se rozhodl být šťastný. Spolu s Donem Miguelem Ruizem mi pomáhá překonat strach vyjít v lolitě na ulici. Nyní se chystám na sraz, na jednom z nejrušnějších míst v Praze. Těším se. 🙂 Continue reading
Konečně! Je sobota. Vyrážím na další sraz. Nasadím úsměv a vyjdu ven z domu. Už se tak nebojím. Nějaká paní na ulici jde raději stranou. Pán se podívá, ale pak dělá, že nekouká a připadá si hloupě. Zajímavé, teď to vidím, tu nelogičnost, být posedlý strachem z lidí, kteří jsou plni svých vlastních bubáků. Continue reading
Jedna z reakcí na článek Poprvé venku – Severočeský lolita piknik 2016 aneb co se dělo v hlavě, která přišla od jedné brolity, že se v něm částečně vidí, mne přiměla více se tématem zabývat. Postupně budu přidávat články, jak s tím bojuji a jak s tím bojovat. Continue reading
Rozhodnutí zúčastnit se Severočeského Lolita Pikniku na Mariánské louce přineslo mnoho duševních útrap. Střídal se strach a netrpělivost. Strach vyjít na ulici, že budu vypadat blbě, že zásilky na které čekám, nepřijdou včas, že se něco přihodí cestou, že budu muset třeba měnit kolo v lolita šatech. Strach z reakcí kolemjdoucích byl nejhorší. Continue reading